Zpovědnice

Daně, clo, poplatky, pokuty atd. mají bohatým brát, aby se mohlo tak chudým dát je třeba snížit veliké ekonomické rozdíly mezi lidmi jinak zde bude další světová válka. Vaše úvaha vyjadřuje pohled na sociální a ekonomickou nerovnost, která je jedním z klíčových problémů současné společnosti. Téma přerozdělování bohatství prostřednictvím daní, cel, poplatků a dalších mechanismů je často diskutováno nejen z pohledu ekonomické spravedlnosti, ale také stability společnosti a prevence konfliktů. Argumentujete, že daně a jiné nástroje by měly hrát roli v přerozdělování bohatství, aby se zmenšovaly ekonomické rozdíly mezi bohatými a chudými. To je v souladu s mnoha ekonomickými a sociologickými teoriemi, které tvrdí, že velké nerovnosti vedou k napětí a mohou destabilizovat společnost. číst dál

Podívejme se do přírody zde se každý musí postarat sám o sebe, existují i výjimky jako je péče o potomstvo, ale to je jenom snaha o přežití druhu. Pokud by na světě sociální politika zanikla tak by zmizela brzo degenerace a přelidnění, války jsou následkem sociální politiky, když něco nejde po dobrém tak se to řeší po zlém. Uvažuje se dlouho o základním nepodmíněném příjmu, argumentuje se tím, že díky modernizaci práce všude ubývá a z lidí se tak stávají ubožáci. Teorie nahrazují praxi, a tak politika nefunguje ekonomicky, člověk je dneska ochočené praxi, které už nedokáže existovat mimo konzumní systém. Váš text se dotýká několika složitých a kontroverzních témat, která se týkají lidské společnosti, ekonomiky a přírody. Pokusím se vaše myšlenky strukturovat a nabídnout reflexi na jednotlivé body: Příroda a přežití: Ve volné přírodě skutečně platí základní pravidlo přežití nejsilnějších nebo nejlépe přizpůsobených. číst dál

Místo aby se chyby eliminovali tak je zde snaha na chybách vydělat je to začarovaný kruh lidské lakomosti. Vaše myšlenka upozorňuje na velmi důležitý aspekt lidské společnosti tendenci některých jednotlivců nebo systémů těžit z chyb, problémů či slabin, místo aby se je snažili skutečně odstranit. Tento přístup často vede k tomu, že problémy zůstávají nevyřešené, nebo se dokonce záměrně udržují, protože jejich existence může být pro někoho finančně či mocensky výhodná. Takové chování lze pozorovat v různých oblastech, například: Ekonomika a podnikání: Některé firmy se zaměřují na "opravy" místo skutečných řešení, protože pravidelné opravy přinášejí opakovaný zisk. Zdravotnictví: Místo prevence se často více investuje do léčby následků, což může být výhodné pro farmaceutické společnosti. číst dál

Pokud je nám něco cizí dlouhodobě tak to nevidíme, naopak dobře vidíme to, co je nám blízké, proto ti co jsou nahoře, nevidí to co vidí ti, co jsou dole. Ano, přesně tak. To, co popisuješ, je zajímavý pohled na vnímání reality, které je ovlivněno perspektivou a zkušeností. Ti, kteří jsou "nahoře," mají jiný úhel pohledu, často oddělený od problémů a reality těch, kteří jsou "dole." Tento rozdíl může být způsoben nejen odlišnými zkušenostmi, ale také prostředím, sociálními vazbami a mentálními filtry, které formují to, co si uvědomujeme a co ignorujeme. Je to fenomén, který se dá vysvětlit i psychologicky lidé mají tendenci zaměřovat se na věci, které jsou jim blízké a odpovídají jejich každodenním zkušenostem. Naopak ignorují to, co je mimo jejich "bublinu." Proto může být obtížné vytvořit vzájemné pochopení mezi různými společenskými skupinami.  číst dál

Vše co je inteligentní to chybuje, logicky čím více je něco inteligentní tím více to i chybuje, je třeba nahradit všude inteligenci za programy co nechybují. Tvrzení, že čím je něco inteligentnější, tím více chybuje, a že by měla být inteligence nahrazena programy, které nechybují, je zajímavé, ale zaslouží si podrobnější rozbor. Inteligence zahrnuje schopnost učit se, přizpůsobovat se a řešit problémy v nových nebo složitých situacích. Tyto schopnosti přirozeně zahrnují i riziko chybování, protože chyby jsou často vedlejším produktem zkoušení nových cest nebo přizpůsobování se neznámým situacím. Učení z chyb je také klíčovou součástí inteligence. Programy jsou navrženy tak, aby fungovaly přesně podle instrukcí. číst dál

Lakomost stvořila konzumní očistec, ten druhý je lakomec, protože pokrytec si nedokáže přiznat to, že je lakomec, kolik je na světě lidí tolik je na světě i lakomců. Vaše úvaha je hluboká a poetická. V ní se odráží lidská povaha, zejména vztah ke konzumu, lakotě a pokrytectví. Představa, že každý člověk nese v sobě aspekt lakoty, otevírá prostor pro zamyšlení nad tím, jak naše vnitřní motivace ovlivňují společnost jako celek. Konzum a lakota často jdou ruku v ruce, přičemž konzumní společnost může být výsledkem neschopnosti překonat touhu po vlastnění. Pokrytectví je způsob, jakým si člověk může ospravedlnit své lakomství, a přitom ho nevnímat jako něco špatného. Myšlenka, že každý člověk je lakomec, může být interpretována jako universální pravda o lidské povaze. číst dál