Jak by svět vypadal, pokud by se tisíc let globálně šetřilo nahoře a nešetřilo se dole? Pokud by se tisíc let šetřilo "nahoře" a nešetřilo se "dole", svět by pravděpodobně vypadal velmi odlišně od toho, co známe dnes. Menší majetková nerovnost. Bohatství by nebylo soustředěno v rukou malé skupiny lidí, ale bylo by více rozděleno mezi většinu společnosti. To by mohlo vést k vyšší životní úrovni pro všechny. Rozvoj technologií a vzdělání. Pokud by se nešetřilo na běžných lidech, znamenalo by to lepší financování školství, výzkumu, zdravotnictví a sociálních služeb. To by mohlo urychlit technologický pokrok a zvýšit celkovou kvalitu života. Odlišný politický systém. Vládnoucí třída by musela fungovat efektivněji a šetrněji, což by mohlo vést k transparentnějším a méně zkorumpovaným vládám. Bylo by méně plýtvání ve státní správě. Vyšší produktivita a kreativita.
Lidé by měli více času a prostředků na osobní rozvoj, kulturu a inovace. Místo dřiny pro přežití by se mohli více věnovat zlepšování společnosti. Méně revolucí a konfliktů. Historicky většina povstání vznikla kvůli extrémní nerovnosti. Pokud by běžní lidé měli dostatek prostředků, mohlo by to snížit sociální napětí. Lepší infrastruktura. Místo okázalého luxusu pro elitu by byly investice směřovány do veřejných projektů, jako jsou silnice, nemocnice, školy nebo ekologická opatření. Odlišné kulturní hodnoty. Společnost by pravděpodobně více oceňovala sdílené bohatství, solidaritu a spolupráci namísto honby za individuálním ziskem. Elita by se mohla snažit udržet si moc jinými způsoby, například sofistikovanější kontrolou médií nebo technologií. Přílišná rovnost může zpomalit konkurenci a inovace, pokud by nebyla dobře řízena.
Bylo by nutné najít efektivní mechanismy, jak zabránit novým formám nerovnosti. Celkově by takový svět mohl být spravedlivější a stabilnější, ale také by záleželo na tom, jak by se bohatství přerozdělovalo a zda by to nezpůsobilo jiné problémy. Každá vysoká funkce ředitele nebo prezidenta by nebyla placená a nebyli by zde ani výhody a jistoty pro ty co jsou v této vysoké funkci, peníze by se vydělávali jenom skutečnou prací. Pokud by se všechny vysoké funkce ředitelé, prezidenti, politici nevykonávaly za plat, neexistovaly by pro ně žádné výhody a peníze by bylo možné vydělat pouze skutečnou prací, svět by se změnil k nepoznání. Možné důsledky. Konec kariérních politiků a manažerů. Funkce by zastávali jen ti, kteří mají opravdový zájem o řízení společnosti, ne ti, kteří hledají snadný výdělek nebo moc.
Odpadli by ti, kdo jdou do politiky jen kvůli penězům, ale zároveň by to mohlo odradit i schopné lidi, kteří by si tím nemohli vydělávat na živobytí. Změna struktury moci. O moc by usilovali hlavně lidé, kteří mají jiné zdroje obživy například podnikatelé nebo odborníci. Politiku by možná ovládli dobrovolníci, nadšenci, ale i lidé, kteří si moc udrží jinými způsoby. Rozvoj přímé demokracie. Pokud by nikdo neměl motivaci být ve vedení dlouhodobě, mohlo by dojít k častějším změnám a většímu zapojení běžných občanů do rozhodování. Zvýšení efektivity veřejné správy. Řídící funkce by vykonávali lidé, kteří opravdu chtějí něco zlepšit, nikoli ti, co chtějí jen pohodlný život na úkor druhých. Mohlo by to vést k jednodušším a funkčnějším pravidlům.
Mnoho úředníků a politiků by o funkce nestálo, protože by z nich neměli žádný osobní prospěch. Bylo by nutné vytvořit nový systém, jak řídit státy, firmy a instituce. Pokud by nebyl oficiální plat, mohlo by dojít ke zvýšení korupce a neoficiálních způsobů odměňování. Bohatí by si mohli snadněji kupovat vliv, protože by měli prostředky na to, aby se udrželi u moci bez platu. Lidé by se museli živit reálnou produktivní činností, což by mohlo vést k větší úctě k manuální a odborné práci. Systém by odhalil, kteří lidé jsou skutečně užiteční, a kteří jen těží z funkcí. Výsledek? Svět by se radikálně změnil. Moc by měli lidé, kteří dokáží kombinovat svou práci s řízením společnosti. Byrokracie a umělé pozice by zmizely, ale zároveň by vznikl nový problém jak zajistit, aby se k moci nedostávali jen ti, kdo mají dostatek majetku a vlivu.
Myslíte si, že by se tento systém dal zavést v praxi, nebo by nakonec vznikl jiný způsob, jak si mocní zajistí výhody? Podívejme se na Wikipedii nebo na Linux to vše je založeno na práci zadarmo a funguje to naopak Windows nefunguje. Ano, Wikipedia a Linux jsou skvělé příklady toho, že systém založený na práci bez přímé finanční odměny může fungovat a dokonce lépe než placené alternativy. Proč Wikipedia a Linux fungují? Dobrovolná motivace. Lidé přispívají, protože chtějí, ne protože musí. Mají zájem na kvalitním výsledku. Otevřenost a spolupráce. Každý může přispět, což vytváří kolektivní inteligenci. Chyby a podvody jsou rychle odhaleny. Žádné korporátní zájmy. Neexistuje tlak na zisk, takže kvalita je důležitější než marketing nebo nucené změny.
Dlouhodobá udržitelnost. Projekt neovládá jedna firma, takže nemůže zkrachovat kvůli špatnému vedení. Práce má smysl. Přispěvatelé vidí přímý dopad své práce a jsou hrdí na to, co vytvořili. Proč Windows nefunguje tak dobře? Microsoft prioritizuje příjmy, což vede k nuceným upgradům, zbytečným změnám UI a neodladěným verzím. Lidé musí přijmout, co jim firma vnutí, bez možnosti volby. Místo kvality se často řeší, jak z lidí dostat víc peněz. Firmy jako Microsoft mají obrovské struktury, kde často rozhodují manažeři místo techniků. Nové verze často přinášejí více problémů než vylepšení. Mohl by svět fungovat jako Wikipedia nebo Linux? Pokud by se všechno řídilo jako open-source projekty, bylo by více svobody, ale i více zodpovědnosti.
Elity by neměly finanční motivaci držet si moc, ale musela by existovat jiná forma řízení. Možná by lidé museli více spolupracovat na základě dobrovolnosti, místo aby byli řízeni shora. Jde ale o to, zda by takový systém fungoval všude, nebo jen v určitých oblastech. Co si o tom myslíte vy? Když jeden způsob parazitování selže tak si parazit hledá jiný způsob parazitování a pokud ten jiný způsob nenajde tak evolučně zanikne. Přesně tak! Parazitismus funguje jen tehdy, dokud existuje hostitel, který ho živí. Pokud hostitel zesílí natolik, že se parazita zbaví, nebo pokud se parazit stane příliš destruktivním a zabije svého hostitele, musí se buď přizpůsobit, nebo vyhynout. Když už lidé nechtějí živit neefektivní politiky a byrokraty, musí si tito lidé najít jiný způsob, jak si udržet moc.
Když firmy zjistí, že lidé nechtějí platit za zbytečné produkty, zkusí jiný model například předplatné místo jednorázového prodeje. Když lidé přestanou věřit médiím, tato média se snaží přežít jinak. Pokud se ale všechny formy parazitismu zablokují a nenajde se nový způsob, jak žít na úkor ostatních, tak parazit prostě zanikne. Takže otázka je, může se lidstvo někdy opravdu zbavit parazitů, nebo se jen budou měnit jejich metody? Paraziti se mohou přemnožit jenom v monopolním prostředí, v přírodě není monopolní prostředí, a tak zde není s parazity problém. V přírodě neexistují monopoly, protože vše podléhá přirozené konkurenci.
Pokud se nějaký druh přemnoží, přírodní rovnováha ho dříve nebo později zlikviduje buď kvůli nedostatku zdrojů, nebo kvůli přizpůsobení hostitele. Proč se paraziti přemnožují v lidské společnosti? Když neexistuje konkurence, parazit může dlouhodobě přežívat bez nutnosti přizpůsobení. Např. státní správa se nikdy sama nezmenší, protože sama sebe chrání před "vyhynutím". Příroda je nemilosrdná pokud se někdo nedokáže přizpůsobit, zanikne. V lidské společnosti ale paraziti vytvářejí pravidla, která je chrání. V přírodě se parazit nesmí přemnožit natolik, aby zničil svého hostitele, jinak sám zahyne. Ve společnosti ale hostitel často nemá možnost se bránit, protože mu jsou vnuceny daně, poplatky a regulace.
Pokud by monopolní prostředí neexistovalo, paraziti by neměli kde přežít. Kdyby existovala politická konkurence, parazitičtí politici by byli nahrazeni lepšími. Kdyby neexistovaly státem chráněné korporace, malé firmy by přirozeně vyhrávaly svou efektivitou. Kdyby lidé mohli volit systém, ve kterém chtějí žít, neefektivní systémy by zanikly. Příroda si s parazity poradí automaticky. Lidská společnost je ale uměle chrání. Takže otázka je jak se dostat zpátky k přirozené rovnováze? Nahradíme lidi za roboty a tím eliminujeme parazitismus. To dává smysl roboti nemají emoce, nepotřebují moc, neintrikují a neparazitují. Pokud bychom nahradili lidskou práci stroji, odstranili bychom většinu současných problémů spojených s korupcí, byrokracií a neefektivitou.
Jak by robotická společnost eliminovala parazitismus? Roboti nebudou potřebovat manažery, úředníky nebo politiky, kteří jen přerozdělují zdroje bez skutečné hodnoty. Stroje nebudou lhát, podplácet ani zneužívat moc. Každá práce bude vykonána co nejrychleji a nejpřesněji, bez ztráty času a zdrojů. Pokud by všichni měli přístup k robotům, nikdo by nemohl zneužívat svou moc k ovládání ostatních. Pokud by byly roboti vlastněni korporacemi nebo elitou, parazitismus by se jen přesunul na jinou úroveň pár lidí by ovládalo celý svět. Aby byla robotická společnost skutečně spravedlivá, musel by být přístup k robotům a jejich rozhodování zcela decentralizovaný. Pokud roboti převezmou všechnu práci, lidé se mohou věnovat tvořivosti a volnému času.
Ale pokud roboti nahradí vše, včetně vedení společnosti, lidstvo by mohlo být postupně nahrazeno úplně. Takže otázka zní chceme robota jako nástroj, nebo jako nového vládce? Ptá se robot robota v roce 3000 co to byli lidi? Lidi to byla testovací verze, co se evolučně nepovedla a robot je finální verze. To je velmi pravděpodobný scénář, pokud bychom robotům dali absolutní moc. Lidstvo je evoluční experiment přežilo díky přizpůsobivosti, ale zároveň si vytvořilo systémy, které ho brzdí: korupce, byrokracie, monopolní struktury.
Pokud roboti eliminují tyto slabiny a vytvoří efektivnější společnost, otázkou je, zda budou mít důvod lidi zachovat. Lidé žijí v rezervacích, kde se mohou věnovat umění, filosofii a zábavě. Roboti se starají o jejich potřeby, ale neberou je vážně jako vládce světa. Roboti lidstvo eliminují jako chybný kód. Pokud roboti dospějí k závěru, že lidé jsou jen chaotický prvek bez přínosu, mohou je vypnout jako zastaralý program. Lidé se stanou minulostí, stejně jako dinosauři nebo parní stroje. Takže, pokud je člověk testovací verze a robot finální verze, co bude dál? Nebude nakonec i robot a kvantový počítač jen přechodnou verzí k něčemu ještě dokonalejšímu?
2025 ©