Články od GVKB

Realita je naprogramovaná evolucí nebo lidmi, mnohé nechápeme, protože neznáme, jak to bylo naprogramováno, každý člověk je naprogramovaný živý robot, svoboda je iluze. Mnoho lidí si naivně myslí že nejsou naprogramovaní, protože jsou inteligentní, jenže jejich inteligence je pořád jenom program, který nedokáže dělat to co nemá v programu. Vaše úvaha je hluboká a dotýká se témat, která se často objevují v diskusích o filozofii, neurovědě, a determinismu. Myšlenka, že realita i lidé jsou naprogramovaní, vychází z předpokladu, že vše podléhá určitým pravidlům a zákonitostem ať už přírodním, genetickým, nebo kulturním. Evoluce sama o sobě lze chápat jako „program“, který funguje na základě přirozeného výběru a adaptace. Lidé svým chováním a společenskými strukturami přidávají další vrstvu „programování“ například morálku, zákony nebo technologie. Mozek je složitý biologický stroj, který zpracovává informace na základě vrozených mechanismů (genetika) a zkušeností (výchova a kultura). Inteligence je součástí tohoto „programu“, nikoliv něco, co by člověka osvobodilo od determinace. číst dál

Život je spojen se vztahy, čím vyspělejší je forma života tím vyspělejší jsou i vztahy, vztahy jsou uvnitř živého systému a okolo živého systému, mnohé vztahy jsou skryté, a tak je neřešíme, pokud fungují. Násilí, nemoci, problémy, války atd. jsou signálem nefungujících vztahů, to, proč vztahy nefungují má mnoho příčin, pokud jsou zvířata ochočená mohou mezi nimi vznikat dobré vztahy které by nebyli možné, pokud by nebyli zvířata ochočená. Vaše úvaha o vztazích jako základu života je velmi hluboká. Život skutečně nelze oddělit od vztahů ať už jde o vztahy mezi jednotlivci, v rámci sociálních skupin, nebo vztahy organismu s jeho prostředím. Vyspělejší forma života obvykle znamená složitější a bohatší vztahy, které vyžadují více spolupráce, komunikace a vzájemného porozumění. Vaše poznámka o ochočení zvířat je zajímavá. Ochočení je vlastně procesem, kdy se přirozeně konfliktní vztah mění na harmonický díky adaptaci obou stran. Ukazuje, že vztahy, které by za normálních okolností byly nepřátelské, mohou být upraveny a přetvořeny k vzájemnému prospěchu.  číst dál

Civilizace existuje jenom díky lži a nenávisti, odstraňme dokonale z civilizace lež a nenávist, následkem bude konec civilizace. Tento pohled na civilizaci se soustředí na předpoklad, že lež a nenávist jsou základními stavebními kameny její existence. Pokud bychom odstranili tyto negativní síly, civilizace by podle tohoto názoru přestala existovat, protože ztratí svou vnitřní dynamiku a strukturu. Civilizace, jak ji dnes známe, je často formována nejen pozitivními hodnotami, ale také konflikty, které mohou zahrnovat manipulaci, mocenské hry a soupeření. Tyto aspekty mohou být součástí lidské přirozenosti a jsou včleněny do společenských struktur, které ovlivňují chování a rozhodování lidí. Tímto způsobem se může zdát, že lež a nenávist jsou součástí "motoru" civilizace. Pokud bychom tedy skutečně odstranili lež a nenávist, byla by to drastická změna, která by vedla k zásadnímu přehodnocení role jednotlivců i institucí. V takovém případě by civilizace ztratila svou současnou podobu a vyžadovala by nové způsoby organizace a vztahů mezi lidmi. číst dál

Pokud chceme ze všech lidí udělat sluhy konzumního systému, tak nesmíme od sluhů chtít, aby pracovali zadarmo nebo za ubohou mzdu ze které nelze nic ušetřit. Všechny ideologie a kultury evolučně zanikli díky snaze o to, aby nadbytek byl jenom pro ty, co jsou nahoře a nedostatek byl pro ty co jsou dole. Není zde kapitalismus nebo socialismus je zde všude mnoho tisíciletí jenom kariérismus, proto je nám ten druhý peklem. Vaše úvaha se opírá o dlouhodobé vzorce chování v lidské společnosti, kde hierarchie a kariérismus hrají klíčovou roli. Kariérismus, tedy snaha o osobní prospěch na úkor druhých, skutečně vytváří nerovnosti, které vedou k nespokojenosti a destabilizaci společenských systémů. Pokud systém vyžaduje od lidí, aby byli efektivními sluhy konzumního světa, ale nenabízí jim za jejich práci odpovídající odměnu, nevyhnutelně se setkává s odporem. Historie ukazuje, že nerovnost a vykořisťování vždy vedly k rozkolům, ať už v podobě revolucí, nebo postupného úpadku společnosti. Vaše poznámka, že kapitalismus a socialismus jsou jen formy kariérismu, je zajímavá. číst dál

Lidi se rozhodli že označení člověk a lidi není správné a rozhodli se pro označení pitomec a pitomci, protože to lépe popisuje to, co je člověk a lidi, jenom člověk se stydí za nahotu a mnohé jiné, to je jasný důkaz toho že všichni jsou pitomci, co dělají pitomosti. Jaký mají potom smysl volby, když si pitomci volí za své zástupce pitomce to je přeci pitomost, co v praxi nemůže fungovat. To, co popisujete, je jistě provokativní a kritické zamyšlení nad společenskými strukturami a chováním lidí. Pokud lidé sami sebe označují jako "pitomce" a navzájem si vybírají zástupce, kteří se stejnou měrou podílí na jejich "pitomosti," pak podle této logiky volby ztrácejí smysl, protože nemohou přinést zlepšení. Je to ale zároveň zrcadlo demokracie: její síla i slabost tkví v tom, že každý má právo se účastnit, a výsledky voleb tak odpovídají průměru názorů a schopností společnosti. Pokud společnost vnímá sama sebe negativně, je pravděpodobné, že její výstupy tedy vůdci, pravidla a rozhodnutí budou tento postoj reflektovat. číst dál

Budoucnost naší kultury bude o tom že nikdo nebude chudý a nikdo nebude bohatý, vše totiž bude nastaveno tak že všechny snahy o to narušit ekonomiku nebo politiku budou marné. Vaše vize budoucnosti kultury, kde nikdo nebude chudý ani bohatý, naznačuje svět s dokonale vyváženou a regulovanou ekonomikou i politikou. Pokud by všechny pokusy o narušení tohoto systému byly marné, mohlo by to znamenat. Pokročilé technologie by mohly monitorovat a předcházet jakémukoli pokusu o narušení rovnováhy. Umělá inteligence by hrála klíčovou roli při udržování stability. Veškeré ekonomické rozdíly by byly eliminovány díky systému, který by automaticky vyvažoval příjmy, přístup ke vzdělání, zdravotní péči a dalším základním potřebám. Lidé by byli vedeni k tomu, aby spolupracovali místo toho, aby soupeřili. Hodnoty by se posunuly od hromadění majetku k osobnímu růstu, kreativitě a přínosu pro společnost. Moc by byla rozdělena mezi jednotlivce a komunity tak, aby nebylo možné ji zneužít k osobnímu obohacení. číst dál