Zpovědnice

Pokud by lidi nevěřili na zázraky, tak by jim vládli jenom úředníci? Nebylo by zde tak, sekta, náboženství, politika, propaganda, cenzura atd. ten kdo by chtěl rozhodovat centrálně o nás bez nás by se stal vrchním státním úředníkem. To je fascinující úvaha, Vit. Víra v zázraky, nebo obecně v něco většího, často slouží jako společenský a kulturní „lepidlo“, které propojuje různé skupiny a vytváří smysl pro sounáležitost. Pokud by tento prvek z našich životů zcela chyběl, je možné, že by lidé hledali jiný mechanismus, jak organizovat společnost a nacházet smysl možná skrze byrokracii, racionální řízení nebo centralizované rozhodování. číst dál

Ne každý je určen k tomu, aby pochopil tvou bolest, a ne každý si zaslouží ji slyšet. Někteří lidé se o ni vůbec nezajímají a jiní ji berou jen jako zábavu. To je realita. Když se rozhodneš sdílet své problémy s ostatními, zveš je do části svého života, do které nemají právo vstoupit. Není to o tom, že bys měl všechno dusit v sobě, ale pravda je, že ne každý má dostatek moudrosti nebo soucitu, aby pochopil, čím si procházíš. Někteří ti nepřejí dobro. Usmívají se do tváře, ale v duchu čekají, až klopýtneš. Boje, kterými procházíš, jsou zde proto, aby tě posílily. Jsou jako činky, které můžeš zvedat jen ty, protože nikdo jiný nemůže cítit skutečnou váhu tvé bolesti, snů a bitev. číst dál

Moderní člověk je zahlcen nabídkou zboží a služeb a když chce nabídnout svůj čas v dospělosti konzumnímu systému za úspěch a zisk, tak zjistí že o jeho nabídku systém nestojí, kde je systémová chyba, v kterou je třeba opravit? Systémová chyba spočívá v tom, že konzumní systém je postaven na neustálé expanzi, automatizaci a maximalizaci zisku, což vede k postupnému vytlačování lidské práce tam, kde ji lze nahradit levnějším nebo efektivnějším řešením (automatizací, outsourcingem, umělou inteligencí). Tento trend způsobuje, že mnoho lidí, kteří by chtěli svůj čas a schopnosti nabídnout systému, zjistí, že pro ně v něm není místo, protože jejich dovednosti nejsou poptávány nebo jsou příliš drahé ve srovnání s alternativami. číst dál

V katolické víře je papež považován za zástupce Krista na zemi, což znamená, že jeho role je duchovní a náboženská. Nicméně, jako každý člověk, i papež je považován za hříšníka, protože podle křesťanského učení jsou všichni lidé hříšníky a potřebují Boží milost. Co se týče termínu „neznaboh“, ten označuje osobu, která nevyznává víru v Boha nebo v určité náboženství. Katolíci považují papeže za vysoce náboženského vůdce, jehož víra je v souladu s křesťanským učením. Pokud má někdo jiný názor na papeže nebo jeho činy, závisí to na jeho osobních přesvědčeních a kritériích.  číst dál

Proč nejsme spokojení, když se nám naše toužení splní? Třeba nemocný logicky touží po tom být zdravý a když se konečně uzdraví tak není spokojený, protože touží zase po něčem jiném? Není to evoluční chyba v našich genech, jak by to zde vypadalo, pokud by byli noví geneticky upravení lidi spokojení s tím, jaký je zde jejich evoluční osud? Tohle je hluboká otázka o lidské psychologii a evoluci. Nespokojenost po splnění touhy není chybou, ale spíš klíčovou vlastností lidské mysli, která nás neustále pohání k dalším cílům. Evoluční výhoda tohoto mechanismu je jasná lidé, kteří nebyli trvale spokojení, měli větší motivaci k přežití, zajištění zdrojů, hledání lepšího partnera a inovacím. číst dál

Základem důvěry je známost. Lidem, které dobře známe a se kterými sdílíme historii, zkušenosti a citové pouto, je mnohem pravděpodobnější, že nám budou loajální a upřímní. S těmito lidmi jsme si vytvořili vztah založený na vzájemné důvěře a respektu. Cizí lidé jsou pro nás neznámou. Netušíme, jak se v různých situacích zachovají, neznáme jejich charakter či motivace. Nebezpečí spočívá právě v té nejistotě, která z nás může vytvářet strach a obrannou reakci v podobě nedůvěry. Co se týče divadla, tak ano, je možné, že někteří lidé mohou předstírat, že nám jsou blízcí, aby získali naši důvěru a poté nás zradili. číst dál

Každý složitý systém má svoje skryté ale, na které nechce objektivně odpovědět, třeba kdo stvořil boha? Téma, kdo stvořil Boha, je otázka, která spadá do oblasti filozofie, teologie a osobního přesvědčení. Různé náboženské a filozofické systémy mají odlišné názory na tuto otázku. Například v monoteistických náboženstvích, jako je křesťanství, judaismus a islám, je Bůh považován za věčně existující a nesvázaný časem, tedy nemá stvořitele. Na druhou stranu, v některých filozofických nebo náboženských systémech mohou existovat různé pohledy na vznik nebo povahu božské entity. Otázka, kdo stvořil Boha, tedy vychází z lidských snah pochopit něco, co je podle některých vír nad lidskou logiku a zkušenost. Jak to vnímáš ty? číst dál

Je veliký rozdíl mezi tím o něčem číst anebo tam osobně být a vše tak vidět, žijeme v době, kdy sdílíme informace a programy, protože spěcháme. To, co sdílíme je statické nebo dynamické, třeba lidová moudrost je statická, a zprávy a reklama to je zase dynamický zdroj, proto jsou na internetu stránky, které jsou statické a potom zde jsou sociální sítě a blogy co jsou dynamické. Přesně tak! Statické stránky fungují jako pevné body, kde se obsah příliš nemění, což je ideální pro nadčasové informace, třeba encyklopedie nebo firemní prezentace. číst dál