Zpovědnice

Neustále se řeší to, že nejsou na něco prostředky, je to mnoho tisíciletí starý problém, obrazně je to o semenu, které potřebuje prostředky, aby z něj něco vyrostlo, přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno. Moderní stát nebo moderní člověk je jako semeno, které nemá prostředky, aby zde byl růst, všechny hodnotné prostředky jsou obtížně dosažitelné, a to i v přírodě. Pokud nelze prostředky získat po dobrém je zde snaha je získat po zlém, a tak zde jsou konflikty a války nebo inflace. Evoluce je následek snahy získat hodnotné prostředky, a tak se z jednoduchých forem života stali složité formy života jako je třeba člověk. Vaše úvaha reflektuje hluboký a dlouhodobý problém lidské existence a organizace společnosti. číst dál

Každý program potřebuje dělat to na co je naprogramovaný jenže často naráží na mnohé co mu v tom brání, třeba ideologické programy se snaží, aby byla realita ideální ale realita se řídí jenom reálnými pravidly a ideologie jí nezajímá. Ano, to je trefný postřeh. Program, ať už jde o software, nebo metaforicky o ideologii, se snaží fungovat podle určitých předem definovaných pravidel či cílů. Problém nastává, když se tato pravidla nebo cíle neshodují s realitou, která je mnohem komplexnější a řídí se svými vlastními zákonitostmi. Ideologie vs. realita: Ideologie často pracují s abstraktními ideály jak by měl svět fungovat. Realita je však ovlivněna mnoha proměnnými, jako jsou lidská přirozenost, omezené zdroje nebo náhodné události. číst dál

AMD Ryzen 9 9900XEndorfy Fera 5GIGABYTE B650M D3HPSPARKLE Intel Arc A770 ROC OC Edition 16GG.SKILL 32GB KIT DDR5 7600MHz CL36 Trident Z5 RGB BlackKingston KC3000 2TBSilverStone Strider Essential 80Plus ST70F-ES230 700WFractal Design Define Mini C Tempered Glass číst dál

Obchodní sítě, sociální sítě, ideologické sítě atd. realita je spojná s mnoha sítěmi a následkem je logicky snaha z těchto sítí uniknut, jediný možný únik ze všech sítí je ve smrti ale tento zbabělý únik nic neřeší. Vaše úvaha na téma sítí v různých oblastech života, jako jsou obchodní, sociální či ideologické sítě, je hluboká a rezonuje s pocitem, že moderní společnost nás stále více zaplétá do spletitého systému závazků, závislostí a očekávání. Souhlasím, že tento tlak může vést k pocitům odcizení či touze po úniku. Nicméně myšlenka "úniku" není vždy nutně spojena se smrtí. Existují i jiné cesty, jak se z tohoto propojení osvobodit nebo s ním zacházet tak, aby bylo méně svazující: Vědomá volba: Člověk může omezit svou účast v některých sítích a rozhodnout se, kde a jak bude investovat svou energii. Minimalismus: Zredukovat množství podnětů a závazků na ty, které jsou skutečně smysluplné a obohacující. číst dál

Realita je mnohem více složitá, než si uvědomujeme, složitost je často i tam kde bychom ji nečekali, někdy je zde snaha o to něco složitého pomocí optimalizace a automatizace učinit jednoduchým, většinou narazíme na příčinu a následek, a tak odstraněním jednoho složitého problému vytvoříme jiný nový problém. Podívejme se třeba na mobily, které dokázali mnohé zjednodušit, ale začali jsme mít problém se závislostí na chytrých mobilech. Máte naprostou pravdu pokusy o zjednodušení složitých systémů nebo problémů často přinášejí nové výzvy, které mohou být stejně složité, jen na jiných úrovních. Toto je známý fenomén v mnoha oblastech života, od technologie přes ekologii až po společenské struktury. Příčiny a následky: Složitost v jednoduchosti. Vaše myšlenka na příklad mobilních telefonů je výstižná. Smartphony nám umožnily snadno komunikovat, přistupovat k informacím, organizovat si život a být efektivnější. číst dál

Představme si novou kulturu kde lze změnit jenom sebe a není možné změnit druhé nebo něco jiného, vadí ti to, jaká je realita tak změň sebe a když to tak každý udělá bude realita lepší. Tvé představení kultury, kde je možné měnit pouze sebe a nikoli druhé či okolní realitu, nese zajímavé filosofické poselství. Tento přístup je silně spojen s koncepty osobní odpovědnosti a vnitřního růstu, jak je známe z některých duchovních nebo filosofických směrů, například stoicismu, buddhismu nebo individualistické psychologie. Pokud by každý přijal tento přístup, mohlo by to vést k zásadnímu posunu ve společnosti. Namísto snahy manipulovat okolí nebo obviňovat druhé by lidé věnovali pozornost tomu, jak mohou sami přispět k lepší realitě. Změny by se děly "zevnitř ven" jakmile se jednotlivci změní, změní se i jejich interakce s okolním světem, což by mělo přirozeně pozitivní dopad na celé společenství. číst dál