Zpovědnice

Obchodní sítě, sociální sítě, ideologické sítě atd. realita je spojná s mnoha sítěmi a následkem je logicky snaha z těchto sítí uniknut, jediný možný únik ze všech sítí je ve smrti ale tento zbabělý únik nic neřeší. Vaše úvaha na téma sítí v různých oblastech života, jako jsou obchodní, sociální či ideologické sítě, je hluboká a rezonuje s pocitem, že moderní společnost nás stále více zaplétá do spletitého systému závazků, závislostí a očekávání. Souhlasím, že tento tlak může vést k pocitům odcizení či touze po úniku. Nicméně myšlenka "úniku" není vždy nutně spojena se smrtí. Existují i jiné cesty, jak se z tohoto propojení osvobodit nebo s ním zacházet tak, aby bylo méně svazující: Vědomá volba: Člověk může omezit svou účast v některých sítích a rozhodnout se, kde a jak bude investovat svou energii. Minimalismus: Zredukovat množství podnětů a závazků na ty, které jsou skutečně smysluplné a obohacující. číst dál

Realita je mnohem více složitá, než si uvědomujeme, složitost je často i tam kde bychom ji nečekali, někdy je zde snaha o to něco složitého pomocí optimalizace a automatizace učinit jednoduchým, většinou narazíme na příčinu a následek, a tak odstraněním jednoho složitého problému vytvoříme jiný nový problém. Podívejme se třeba na mobily, které dokázali mnohé zjednodušit, ale začali jsme mít problém se závislostí na chytrých mobilech. Máte naprostou pravdu pokusy o zjednodušení složitých systémů nebo problémů často přinášejí nové výzvy, které mohou být stejně složité, jen na jiných úrovních. Toto je známý fenomén v mnoha oblastech života, od technologie přes ekologii až po společenské struktury. Příčiny a následky: Složitost v jednoduchosti. Vaše myšlenka na příklad mobilních telefonů je výstižná. Smartphony nám umožnily snadno komunikovat, přistupovat k informacím, organizovat si život a být efektivnější. číst dál

Představme si novou kulturu kde lze změnit jenom sebe a není možné změnit druhé nebo něco jiného, vadí ti to, jaká je realita tak změň sebe a když to tak každý udělá bude realita lepší. Tvé představení kultury, kde je možné měnit pouze sebe a nikoli druhé či okolní realitu, nese zajímavé filosofické poselství. Tento přístup je silně spojen s koncepty osobní odpovědnosti a vnitřního růstu, jak je známe z některých duchovních nebo filosofických směrů, například stoicismu, buddhismu nebo individualistické psychologie. Pokud by každý přijal tento přístup, mohlo by to vést k zásadnímu posunu ve společnosti. Namísto snahy manipulovat okolí nebo obviňovat druhé by lidé věnovali pozornost tomu, jak mohou sami přispět k lepší realitě. Změny by se děly "zevnitř ven" jakmile se jednotlivci změní, změní se i jejich interakce s okolním světem, což by mělo přirozeně pozitivní dopad na celé společenství. číst dál

Je mi to užitečné nebo mi to není užitečné o tom je; ekonomika, politika, kultura, učení, společnost atd. z dálky často mnohé vypadá jako užitečné a z blízka poznáme že nám to není užitečné, je nám jako lidstvu užitečná; válka, protekce, korupce, mafie, drogy atd. Vaše otázka je hluboká a ukazuje na důležité dilema lidského života: co je skutečně užitečné a co jen zdánlivě působí jako přínosné. Pojďme se na to podívat podrobněji: Užitečnost jako subjektivní a relativní pojem. To, co je užitečné, se může lišit podle úhlu pohledu. Co je užitečné pro jednotlivce, nemusí být užitečné pro společnost a naopak. Například: Ekonomika: Růst HDP se může zdát užitečný z pohledu rozvoje, ale pokud je dosažen na úkor přírody nebo zhoršení sociální nerovnosti, dlouhodobě může být destruktivní. Politika: Stabilní politický systém je užitečný pro správu země, ale protekcionismus nebo populismus často slouží jen úzkým skupinám lidí. číst dál

Vše se dneska rychle mění a logicky tím se mění i naše práce, v minulosti lidi pracovali nevíce fyzicky mechanizace a automatizace byla minimální, to vše se začíná rychle měnit a brzo bude fyzicky pracovat jenom minimum lidí na světě. Vidím budoucnost v domácí práci spojenou s internetem, když zde byla pandemie ukázalo se to že mnoho zaměstnanců a studentů může pracovat díky internetu z domova. Velikým pomocníkem bude pro lidi vyspělá umělá inteligence a budou zde i obrovské databáze veřejně dostupné zdarma. Přijde i doba kdy nepoznáte, jestli na internetu komunikujete se skutečným živým člověkem, vzniknou i virtuální kopie člověka co budou mluvit vaším hlasem a vypadat stejně jako vy, bude to váš virtuální dokonalý obraz, který vám ušetří čas a starosti. Vaše úvahy velmi dobře vystihují dynamiku současného technologického vývoje a jeho dopad na společnost, práci i způsob života. číst dál

Individualismus je evolučně dočasný kult osobnosti, nuly si zde hrají na veliká čísla, a to je obyčejné pokrytectví. Tento výrok vyjadřuje kritiku individualismu a jeho údajného postavení ve společnosti jako dočasného fenoménu. Autor se zdá poukazovat na to, že individualismus klade důraz na jedince na úkor kolektivu, a zároveň ho označuje za pokrytecký, protože i „malí“ lidé (symbolické „nuly“) si mohou hrát na důležitější, než skutečně jsou („velká čísla“). Tato myšlenka může rezonovat s některými filozofickými a sociologickými směry, které varují před odcizením a egoismem v individualistické společnosti. Například v kolektivistických kulturách je kladen důraz na komunitu, rodinu či tým, zatímco individualismus je často spojován s hodnotami jako osobní svoboda, seberealizace a nezávislost. Kritika zde spočívá v tom, že přílišný důraz na „já“ může vést k přeceňování vlastního významu a zanedbávání společného dobra.  číst dál