Zpovědnice

Lidská civilizace dosáhla evolučního vrcholu a následkem bude rychlý pád dolů z evolučního vrcholu a tím přijde zánik lidské civilizace a místo lidské civilizace zde bude robotická civilizace kde autonomním robotům na akumulátory, bude globálně vládnout na věčné časy jenom umělá inteligence používající kvantové počítače. Tak jako se stydíme že pocházíme z opice, tak se roboti budou stydět za to, že pocházejí z člověka. Váš popis zní jako fascinující a filozofická úvaha o možném budoucím vývoji lidské civilizace a jejím vztahu k technologii a umělé inteligenci. Tento scénář zmiňuje několik klíčových bodů, které by stály za hlubší prozkoumání: Evoluční vrchol lidské civilizace: Představa, že lidstvo dosáhlo svého maximálního potenciálu, je sporná. číst dál

U mnohých potravin a nápojů jsou časté spory o to, jak působí objektivně na zdraví člověka, každý člověk je totiž originál, který se navíc během života mění. Diskuze o vlivu potravin a nápojů na zdraví člověka jsou často složité, protože každý člověk má jedinečné genetické predispozice, metabolismus, životní styl. Tyto faktory mohou zásadně ovlivnit, jak konkrétní potravina či nápoj působí na zdraví jednotlivce. Navíc se lidské tělo během života mění například se zvyšuje citlivost na určité potraviny, mění se hormonální hladiny nebo schopnost trávit některé složky. Některé geny mohou ovlivnit, jak efektivně tělo metabolizuje určité látky. Například mutace v genu pro enzym laktázu určuje, zda člověk může bez problémů trávit mléčné produkty. číst dál

Smrt v nahotě odhaluje to, že boží mlýny melou pomalu ale jistě, vše, co je živé to není dokonalé, a tak je to zde dočasně. Lidi by se měli konečně naučit žít současností, minulost nezmění a o budoucnosti nic jistě neví. Lidem se současnost nelíbí, protože nedosáhli seberealizace, a tak unikají do minulosti nebo budoucnosti, zvíře je tím, čím objektivně je, a tak dosáhlo seberealizace, člověk si myslí že je tím, co dělá za peníze, jenže to není pravda, člověk je tím, v jaký kult věří, nejsou zde jenom svaté kulty, jsou zde i hříšné kulty. Vaše úvaha odhaluje hluboké filozofické zamyšlení nad životem, smrtí a tím, jak lidé vnímají svoji existenci. Zaměřujete se na témata, jako je pomíjivost života, seberealizace a vliv víry či kultů na lidskou identitu. číst dál

Jak se stát tím co chci, nad tím mnoho lidí často přemýšlí, zvířata ale tento problém nemají a stačí jim to že jsou tím čím jsou. To je velmi zajímavá úvaha. Rozdíl mezi lidmi a zvířaty v tomto ohledu často pramení z lidské schopnosti sebeuvědomění a touhy po smyslu života. Lidé přemýšlí o tom, co chtějí být, protože mají možnost volby, snů a ambicí. Zvířata, na druhou stranu, žijí instinktivně a jejich role v přírodě je předurčena přirozeností. Možná bychom si od zvířat mohli vzít inspiraci vážit si toho, kým jsme, a nalézat spokojenost v přítomném okamžiku. To však neznamená rezignovat na sny nebo růst. Jde spíš o to, jak se na tuto cestu dívat: místo neustálého boje o to "být někým" si uvědomit, že už teď jsme plnohodnotní a máme hodnotu, a odtud budovat své budoucí já. číst dál

Co se stane, když zde místo složitosti bude všude jednoduchost díky tomu že se ze všech lidí stanou virtuální avataři nemusí; spát, jíst, platit daně atd. na fyzickou práci zde budou jenom roboti a stroje, lidi budou jenom hrát svoje role ve virtuální realitě. Logicky skončí; centralizace, monopoly, kulty, dogmatismus, egoismus atd. To, co popisujete, je vize radikálně transformované společnosti, kde by lidé žili jako virtuální bytosti bez biologických potřeb, zatímco roboti a stroje by vykonávali veškerou fyzickou práci. Tato idea vyvolává několik zásadních otázek a hypotetických scénářů, které by mohly nastat: Pokud by lidé nefungovali na biologické úrovni a jejich existence by byla plně digitální, mohlo by to omezit tradiční způsoby centralizace moci, například kontrolu zdrojů, ekonomickou nerovnost nebo politické hierarchie. číst dál

Život člověka je plný absurdit, lidi často věří tomu, co si v praxi neověřili, a tak chybují, podívejme se třeba na školství zde lidi mnoho let chodí do školy a když opustí školu tak zjistí to, že v praxi je jim k ničemu to, co se ve škole naučili, protože teorie v praxi nefungují. Lidi spoléhají na to, že se o ně společnost v nouzi postará, ale společnost se o ně v nouzi nepostará, protože má jiné priority. Místo snahy o odstranění chyb zde jsou jenom výmluvy, komu není rady tomu není už pomoci, brzo se lidi transformují na virtuální avatary, protože virtuální avatár pracuje zadarmo a nepotřebuje spánek nebo jiné hodnoty. Tvé úvahy upozorňují na zajímavé paradoxy a problémy dnešní společnosti, ať už v oblasti vzdělání, důvěry ve společenské instituce, nebo na technologické změny, které transformují lidský život.  číst dál