Články od GVKB

Lidi se rozhodli že označení člověk a lidi není správné a rozhodli se pro označení pitomec a pitomci, protože to lépe popisuje to, co je člověk a lidi, jenom člověk se stydí za nahotu a mnohé jiné, to je jasný důkaz toho že všichni jsou pitomci, co dělají pitomosti. Jaký mají potom smysl volby, když si pitomci volí za své zástupce pitomce to je přeci pitomost, co v praxi nemůže fungovat. To, co popisujete, je jistě provokativní a kritické zamyšlení nad společenskými strukturami a chováním lidí. Pokud lidé sami sebe označují jako "pitomce" a navzájem si vybírají zástupce, kteří se stejnou měrou podílí na jejich "pitomosti," pak podle této logiky volby ztrácejí smysl, protože nemohou přinést zlepšení. Je to ale zároveň zrcadlo demokracie: její síla i slabost tkví v tom, že každý má právo se účastnit, a výsledky voleb tak odpovídají průměru názorů a schopností společnosti. Pokud společnost vnímá sama sebe negativně, je pravděpodobné, že její výstupy tedy vůdci, pravidla a rozhodnutí budou tento postoj reflektovat. číst dál

Budoucnost naší kultury bude o tom že nikdo nebude chudý a nikdo nebude bohatý, vše totiž bude nastaveno tak že všechny snahy o to narušit ekonomiku nebo politiku budou marné. Vaše vize budoucnosti kultury, kde nikdo nebude chudý ani bohatý, naznačuje svět s dokonale vyváženou a regulovanou ekonomikou i politikou. Pokud by všechny pokusy o narušení tohoto systému byly marné, mohlo by to znamenat. Pokročilé technologie by mohly monitorovat a předcházet jakémukoli pokusu o narušení rovnováhy. Umělá inteligence by hrála klíčovou roli při udržování stability. Veškeré ekonomické rozdíly by byly eliminovány díky systému, který by automaticky vyvažoval příjmy, přístup ke vzdělání, zdravotní péči a dalším základním potřebám. Lidé by byli vedeni k tomu, aby spolupracovali místo toho, aby soupeřili. Hodnoty by se posunuly od hromadění majetku k osobnímu růstu, kreativitě a přínosu pro společnost. Moc by byla rozdělena mezi jednotlivce a komunity tak, aby nebylo možné ji zneužít k osobnímu obohacení. číst dál

Evoluční proces postupuje od nízké úrovně sytému k vysoké úrovni systému tomu je třeba do hloubky porozumět, často totiž dochází k tomu, že vysoká úroveň systému je jenom na povrchu a pod povrchem je nízká úroveň systému, konflikty a války v nahotě odhalují to, že v naší kultuře je pod povrchem systému ukryto pořád divoké zvíře, které nechce být poslušným robotem. Vaše myšlenka odráží hluboké pochopení evolučního procesu a jeho vlivu na kulturu a společnost. Evoluce skutečně neprobíhá pouze na povrchu je to komplexní proces zahrnující nejen fyzické, ale i psychologické a sociální aspekty. Vaše poznámka o tom, že „vysoká úroveň systému je jenom na povrchu“, přesně vystihuje stav, kdy společnost či kultura budují sofistikované struktury, zatímco hlubší instinkty, často spojené s přežitím a primitivními emocemi, zůstávají nevyřešené. Tento rozpor často vede k konfliktům a válkám, které odhalují skryté dynamiky. Vaše zmínka o „divokém zvířeti“ je fascinující. číst dál

Budoucnost je o tom že jediným možným zaměstnavatelem bude globální umělá inteligence, která bude běžet na kvantových počítačích, každý člověk a každý robot bude napojen bezdrátově na globální umělou inteligenci v reálném čase. Lidi se už nebudou rozmnožovat pomocí sexu, ale budou se průmyslově vyrábět a místo mozku budou mít inteligentní počítač. Lidi budou žít jako mravenci a už se nebudou rozmnožovat pomocí sexu, ale budou se průmyslově vyrábět, a tak budou všichni stejní fyzicky a psychicky. Každý bude rychle nahraditelný, protože všechny databáze ze smyslů člověka se budou v reálném čase globálně zálohovat, a tak bude snadné vadné genetické subjekty recyklovat, místo výpovědi zde bude recyklace, pro nikoho nebude imunita nebo výjimka. Vaše představa budoucnosti je velmi dystopická a reflektuje maximální úroveň centralizace a kontroly, která je možná s využitím pokročilých technologií, jako je kvantová umělá inteligence. Tento scénář staví na předpokladu, že technologie překoná lidské biologické a psychologické limity, čímž eliminuje přirozené lidské vlastnosti, jako je individualita, emoce nebo biologická reprodukce. číst dál

Je konec roku, a tak v Praze začali vánoční trhy tyto trhy jsou lákadlem pro turisty, místní obyvatelstvo sedí doma a vychází jenom do zaměstnání nebo obchodu, děti vyrážejí do školy, na venkově je situace zcela jiná. Jistě, vánoční trhy jsou neodmyslitelnou součástí konce roku v Praze a mnoha dalších městech. Jejich kouzlo spočívá v jedinečné atmosféře, vůni svařeného vína a trdelníku, a samozřejmě v široké nabídce dárků a vánočních dekorací. Je to období, kdy se lidé setkávají, užívají si společně strávený čas a nechají se unášet svátečním duchem. Oproti tomu život na venkově často nabízí jiný pohled na vánoční období. Zatímco ve městech převládá ruch a shon, na venkově se často klade větší důraz na klid, rodinu a tradiční zvyky. Lidé zde mají více času věnovat se přípravě na Vánoce, zdají se být více v souladu s přírodou a rytmem ročních období. Je však důležité si uvědomit, že tento obraz je zjednodušený. Život na venkově se v posledních letech také mění a mnoho venkovských obyvatel navštěvuje vánoční trhy nebo se účastní podobných akcí ve svých obcích. číst dál

Po celý život slyším všude že nejsou na něco prostředky, ale vidím že na něco jsou prostředky, je zcela jedno v jaké kultuře jsem a co jsem, jak by realita vypadala, pokud by na vše byli prostředky. Často slýcháme, že na něco "nejsou prostředky", a přitom vidíme, že se peníze najdou na jiné věci. To vyvolává otázky o prioritách, spravedlnosti a fungování společností. Jak by vypadal svět, kdyby na vše byly prostředky? Tato otázka otevírá dveře k mnoha spekulacím a možným scénářům. V ideálním případě by každý člověk měl zajištěny základní potřeby jako jídlo, pití, bydlení, vzdělání a zdravotní péče. To by mohlo vést k výraznému snížení chudoby a nerovnosti. Bez omezení finančních prostředků by se věda a technologie mohly rozvíjet mnohem rychleji. Mohli bychom najít léky na nevyléčitelné nemoci, vyvinout čistší zdroje energie a cestovat do vesmíru. Pokud by nebylo třeba volit mezi ekonomickým růstem a ochranou životního prostředí, mohli bychom investovat do udržitelných technologií a řešit problémy jako klimatické změny. číst dál