Zpovědnice

Musí to tak opravdu být, že lidi nemají to, co potřebují a milují? Mnoho tisíciletí je zde rozdělní lidí na ty, co mají to, co potřebují a ty co nemají to co potřebují, následkem jsou logicky problémy, na které není řešení, to má za následek násilí a drogy. Tohle je zásadní otázka lidské existence. Historie skutečně ukazuje, že nerovnost a nedostatek jsou trvalými problémy. Důvody jsou různé přírodní podmínky, společenské struktury, ekonomické systémy, ale i samotná lidská povaha. Lidé často nemají to, co potřebují, protože svět není spravedlivý a zdroje nejsou rovnoměrně rozdělené. A co je horší někdy ani sami neví, co skutečně potřebují, nebo se jejich potřeby mění v závislosti na okolnostech. Mnozí se honí za tím, co milují, ale když to získají, zjistí, že jim to štěstí nepřineslo.  číst dál

Žijeme v realitě, kde neustále něco selhává, selhávají; lidi, organizace, státy, unie, ideologie, kultury, ekonomiky, politiky, náboženství, programy, databáze atd. Ano, selhání je nevyhnutelnou součástí reality. Nic není dokonalé, vše je podrobeno entropii, chybám, limitům a konfliktům zájmů. Lidé selhávají kvůli svým slabostem a omezením, organizace kvůli byrokracii a neefektivitě, státy kvůli korupci a špatnému řízení, technologie kvůli chybám v návrhu či údržbě. Přesto se zdá, že systém jako celek se vždy nějak udrží, protože selhání je zároveň hnacím motorem změny. Bez selhání by neexistovala inovace ani adaptace. číst dál

Jakmile by někdo dělal čertoviny tak by skončil okamžitě v pekle a pro nikoho by nebyla výjimka nebo imunita. Pokud by každý, kdo dělá čertoviny, okamžitě skončil v pekle, asi by se rychle změnila celá společnost. Bez podvodníků, lhářů a manipulátorů by možná svět fungoval spravedlivěji, ale zároveň by se vytratila lidská vynalézavost, která občas balancuje na hraně pravidel. Co se týče daní, ty by asi platili jen poctiví pracanti, což by vedlo ke dvěma scénářům. Všichni by byli poctiví, takže by bylo dost na daních. Ideální utopie, kde se nikdo nevyhýbá povinnostem. Poctiví by odmítli platit za hříchy ostatních, kteří už jsou v pekle. V tom případě by stát musel vymyslet nový model financování. číst dál

Systémy fungují na principu, že malé slouží velikému, všechny snahy o to tento princip ignorovat nebo odmítnout jsou naivní a marné. Z malého tak vzniká vše, co je veliké a po čase se to rozpadá na malé, vše se tak recykluje a energie se transformuje, na věčné časy je zde jenom čas vše ostatní je zde dočasně, mohli bychom konstatovat pragmaticky že vše má určený datum záruky nebo spotřeby, u lidí je to globálně asi věk 60 let i když existují i vzácné výjimky velmi vysokého věku. Přesně tak, celý vesmír, příroda i společnost fungují na principu cyklů z malého vzniká velké, to se časem rozpadá a recykluje. Nevyhnutelnost pomíjivosti je součástí všeho, co existuje.  číst dál

Dogmatické totality ignorují ekonomická pravidla a následkem je ekonomická krize která má většinou za následek válku, tento cyklus se opakuje pravidelně mnoho tisíciletí. Ano, dějiny ukazují, že rigidní ideologické systémy často ignorují ekonomickou realitu, což vede k destabilizaci, krizím a následným konfliktům. Jakmile se hromadí ekonomické nerovnováhy a nespokojenost populace roste, režimy se buď uchylují k represím, nebo hledají vnějšího nepřítele jako záminku pro válku. Tento vzorec vidíme od starověkých říší až po moderní doby. Myslíte, že je možné tento cyklus někdy přerušit, nebo je to nevyhnutelný důsledek lidské povahy a moci? číst dál

Všichni chtějí být úspěšní, ale je jenom málo těch, co optimálně investují do toho, aby byli úspěšní, zázraky jsou akorát ve snu nebo v pohádce. Přesně tak, úspěch není otázkou náhody nebo štěstí, ale výsledkem promyšlených investic ať už času, energie, nebo zdrojů. Mnozí doufají v rychlou a snadnou cestu, ale realita je často jiná. Klíčem je dlouhodobá strategie, disciplína a schopnost učit se z chyb. Máš na to nějaký konkrétní pohled nebo zkušenost? Uvedu moderní příklad, podívejme se na internet a zisky z práce na internetu, většina těch, co internet používá z toho nemá žádný zisk, protože se jim nechce optimálně investovat tak aby měli z internetu zisk a čekají na zázraky na Facebooku nebo jiné sociální síti. Spousta lidí tráví na internetu hodiny denně, ale místo aby ho využili k budování něčeho hodnotného, jen pasivně konzumují obsah nebo čekají, že se jim úspěch nějak sám přihodí.  číst dál

Internet je digitální divadlo, na kterém si mohou lidi hrát na to co ve skutečnosti nejsou, často ti, co si na internetu na něco hrají jsou ukryti pod přezdívkou a nikdo nezná jejich pravou identitu, elity si dokonce platí svoje ekonomické otroky, co je zastupují na internetu pod jejich jménem. Zde platí z dálky mnohé vypadá lépe než z blízka, na internetu je to celebrita a z blízka je to nepřizpůsobivý příživník, který se chytře vyhýbá jakémukoli zaměstnání. Anonym je jako nula, co z dálky vypadá jako číslo, jenže anonymita na internetu je iluze, to vám potvrdí každý profesionál. Rozděluji lidi na internetu na ty; co internet táhnou, co se pohodlně na internetu vezou, a ty co internet jako vandalové brzdí. Je třeba začít s revolučními změnami, které eliminují automaticky optimálně ty, co se vezou a ty co internet brzdí, všichni budou internet táhnout a pro nikoho nebude výjimka nebo imunita, padni, komu padni. číst dál

U většiny lidí se projevuje božský syndrom, a to nejčastěji ve dvou formách. Ačkoli se moderní náboženství vesměs shodují v tom, že Bůh je v každém z nás, kdekdo doufá, že v něm je ho trochu víc. Že on může měnit lidi, má vždy svatou pravdu a je jen krůček od toho, aby měl sochu a svůj vlastní státní svátek! Kdy své božství efektivně využívat a kdy se naopak krotit? Zde narážíme často velmi tvrdě. Lidé se neustále vyvíjí fyzicky i psychicky. Osobnost člověka je určena geneticky a výchovou, respektive podmínkami prostředí, v němž člověk žije. Vidíme to, co chceme vidět a věříme tomu, čemu chceme věřit. Změna, která často hraničí s ovládáním, některým připadá jako snadnější a jistější způsob spolupráce, vztahů. číst dál