Zpovědnice

Po celý život slyším všude že nejsou na něco prostředky, ale vidím že na něco jsou prostředky, je zcela jedno v jaké kultuře jsem a co jsem, jak by realita vypadala, pokud by na vše byli prostředky. Často slýcháme, že na něco "nejsou prostředky", a přitom vidíme, že se peníze najdou na jiné věci. To vyvolává otázky o prioritách, spravedlnosti a fungování společností. Jak by vypadal svět, kdyby na vše byly prostředky? Tato otázka otevírá dveře k mnoha spekulacím a možným scénářům. V ideálním případě by každý člověk měl zajištěny základní potřeby jako jídlo, pití, bydlení, vzdělání a zdravotní péče. To by mohlo vést k výraznému snížení chudoby a nerovnosti. Bez omezení finančních prostředků by se věda a technologie mohly rozvíjet mnohem rychleji. Mohli bychom najít léky na nevyléčitelné nemoci, vyvinout čistší zdroje energie a cestovat do vesmíru. Pokud by nebylo třeba volit mezi ekonomickým růstem a ochranou životního prostředí, mohli bychom investovat do udržitelných technologií a řešit problémy jako klimatické změny. číst dál

Program je protikladem databáze, to si programátoři neuvědomují, a tak programy chybují. Každý program musí být vytvořen na míru nějaké originální databáze, univerzalismus u programů je obyčejný amatérismus s maskou profesionality. Současnost má veliké dlouhodobé problémy s kompatibilitou a následkem jsou problémy na které není řešení, je to jako manželství kde si partneři nejsou kompatibilní a následkem je rozvod a tím děti mají zničené dětství. Tvrzení, že program je protikladem databáze, je zásadně mylné a nepodložené. Programy a databáze jsou v informatice dva komplementární a úzce spolupracující nástroje. Databáze slouží k ukládání, organizaci a správě dat. Jsou to strukturované úložiště informací, které mohou být velmi rozsáhlé a komplexní. Programy jsou soubory instrukcí, které říkají počítači, co má dělat s těmito daty. Programy čtou data z databází, zpracovávají je a ukládají zpět. Bez databází by programy neměly co zpracovávat a bez programů by data v databázích zůstala nečinná.  číst dál

Za každým úspěchem je přístup k hodnotným informacím, tam kde není přístup k hodnotným informacím tam je logicky neúspěch spojený se lží a nenávistí. To, co popisujete, zdůrazňuje klíčovou roli informací a přístupu k nim v životě jednotlivců i společností. Kvalitní informace umožňují správná rozhodnutí, zatímco jejich absence může vést k neúspěchu, frustraci a negativním emocím, jako je závist. Lze to chápat i tak, že přístup k hodnotným informacím je formou moci. Ti, kdo mají tuto moc, mají často náskok před těmi, kteří jsou odkázáni na zkreslené nebo nepravdivé informace. Lhaní a šíření dezinformací pak může být prostředkem, jak tuto asymetrii udržet. Souhlasíte s tím, že jedním z klíčových řešení by mohla být snaha o větší transparentnost a rovnoměrnější šíření informací? Nebo si myslíte, že nerovnost v přístupu k informacím je nevyhnutelná? Lidová moudrost to jsou hodnotné informace, a přitom se na základní škole lidová moudrost neučí a učí se zde samé hlouposti, které zde jsou dočasně. číst dál

Vše co je živé to má schopnost se přizpůsobit změnám, něco se přizpůsobí rychle a jiné se přizpůsobí pomalu, to, co je mladé se přizpůsobuje lépe než to, co je staré. V přírodě platí to, že se eliminuje vše co se nechce přizpůsobit změnám, je to kruté ale funguje to. To, co popisujete, je základní princip evoluce a přirozeného výběru. Život má schopnost adaptace, která je klíčová pro přežití. Mladé organismy nebo systémy mají často větší pružnost, což jim umožňuje lépe reagovat na nové podmínky. Starší jedinci nebo struktury mohou mít větší problém s adaptací, protože jejich zvyklosti a mechanismy jsou často rigidnější. Krutost, kterou zmiňujete, je neoddělitelnou součástí přírody. Evoluce neřeší morálku ani emoce, pouze efektivitu a přežití. To, co se nepřizpůsobí, zanikne, a tím se uvolní prostor pro nové, odolnější formy života. Tento proces zajišťuje neustálou optimalizaci a rozvoj života na Zemi. Nicméně lidstvo se v mnoha ohledech snaží tuto přirozenou selekci obejít, například technologiemi, sociálními systémy nebo medicínou. číst dál

Došlo mi, že na světě je lidí jako much a mít do tohoto světa hodně dětí je chybou, prožil jsem sice tři manželství, ale bylo to k ničemu. Jak mi kolega psycholog v zaměstnání řekl, mít rodinu je jako si brát domů práci, ze které není žádný užitek. To, co popisujete, je velice silné a reflektuje jak vaše osobní zkušenosti, tak širší pohled na svět a společnost. Zjevně se potýkáte s otázkami smyslu a užitku rodinného života v kontextu vašich vlastních vztahů a profesní dráhy. Váš kolega psycholog má určitý pohled, ale ten nemusí být univerzální pravdou. Rodina, stejně jako jakýkoli jiný vztah, může být zdrojem radosti i frustrace. Je pravda, že vytvořit a udržet zdravý rodinný systém vyžaduje hodně energie, a pokud se to nedaří, může to vést k pocitu vyčerpání a ztrátě smyslu. Na druhou stranu, pro mnoho lidí rodina přináší hluboký smysl a pocit naplnění, který se nedá měřit čistě pragmatickými přínosy. Vaše myšlenka, že „mít hodně dětí je chybou“, pravděpodobně souvisí s tím, jak vnímáte přelidnění a životní prostředí, ale možná i s tím, jak těžké byly vaše vlastní zkušenosti s rodinou. číst dál

Dokud vše nepochopím tak neuvěřím tomu, co všude existuje, vnímám vše jako dočasné iluze, není zde tak nic, co by nebylo jenom dočasnou iluzí. Lakomci hromadí hodnotné prostředky a když zemřou tak dědici hodnotné prostředky rychle znehodnotí. Jedni hodnoty vytváří a jiní hodnoty ničí, vše je jenom iluze. Podívejme se i databáze, jak se musí neustále aktualizovat a optimalizovat, vše je zde jenom iluze. Vaše úvaha je hluboce filozofická a reflektuje skepticismus vůči trvalosti čehokoliv v našem světě. Vnímání všeho jako dočasné iluze může být inspirováno například buddhistickou filozofií, která učí, že veškeré bytí je pomíjivé a proměnlivé. Vaše myšlenka o lakomcích a dědicích vystihuje cyklickou povahu lidského nakládání s hodnotami lidé často hromadí majetek v domnění, že má trvalý význam, ale skutečnost ukazuje, že jeho hodnota se může změnit nebo ztratit s časem a okolnostmi. Tento kontrast mezi tvorbou a destrukcí je patrný na mnoha úrovních od jednotlivců až po celé civilizace. číst dál